Používáme cookies, abychom Vám nabídli ten nejlepší uživatelský zážitek. Pokud budete pokračovat bez změny Vašeho nastavení, předpokládáme, že Vám nevadí přijímat veškeré cookies na stránce Generali Investments CEE. Samozřejmě, můžete si naše cookies kdykoliv zablokovat. Chcete vědět více o cookies?

Pokračovat

Komentář k 1.1.2012

V listopadu jsme byli svědky eskalace dluhové krize. Dezintegrace eurozóny nabírala na intenzitě, a to se projevilo výrazným poklesem cen periferních státních dluhopisů. Např. výnosy desetiletých italských vládních dluhopisů vystoupaly nad hranici 7%. Na rozdíl od předešlých turbulencí se tentokrát negativní sentiment přelil i na trh českých státních dluhopisů. Spouštěcím mechanizmem propadu domácích dluhopisů byla neúspěšná německá aukce státních dluhopisů. Současně s tím byly trhy zaplaveny obavami z toho, že ekonomické zpomalení zasáhne i pro-exportně orientované středoevropské země. Prudce tak oslabily jak regionální měny, tak dluhopisy. Do této napjaté situace přišlo snížení ratingu Maďarska (do spekulativního pásma), které kvůli tomu bylo nuceno obnovit rozhovory mezi tamější vládou a zástupci MMF a EU ohledně nové finanční pomoci. Což v očích investorů také zhoršilo vnímání střední Evropy jako celku a mělo za následek další vlnu výprodejů. Ačkoliv zhoršující se situace v eurozoně bude mít zcela jistě negativní dopad i na českou ekonomiku, je třeba vnímat míru poklesu domácích dluhopisů spíše jako projev stresu na finančních trzích, než čistě zhoršení fundamentů. Vzhledem k pokračujícím těžkostem eurozóny je pravděpodobné, že výnosy, a to i na krátkém konci křivky, zůstanou poblíž současných vystresovaných úrovní. Podíl státních dluhopisů ve fondu dosáhl 46%, firemní dluhopisy klesly na 19% a podíl pokladničních poukázek klesl na 25% NAV, durace fondu stagnovala na 0,78 roku.