Aktuality
Čechům za rok uteče 47 miliard korun kvůli penězům pod polštářem
Kvůli příliš opatrnému rozložení financí přijdou české domácnosti o 47 miliard korun za rok. Drží totiž 64 % peněz v hotovosti a na bankovních účtech. Částka, o kterou Češi přicházejí, se za posledních 6 let více než ztrojnásobila.
Může za to celkové zbohatnutí domácností a nárůst úrokových sazeb, kvůli kterým se z peněz ponechaných ladem stal luxus. Vyplývá to z analýzy společnosti Generali Investments.
Ještě v roce 2016 Češi kvůli neoptimálnímu rozložení financí přicházeli ročně „jen“ o 14 miliard korun. Letos už by jim ale vhodné rozložení aktiv přineslo navíc celkem 47 miliard korun, kdyby větší část svých peněz přesunuli z hotovosti do investic a spořicích produktů.
„Nárůst ušlých zisků odpovídá celkovému zbohatnutí domácností za posledních šest let a současnému nárůstu úrokových sazeb. Hotovost a peníze na běžných účtech se kvůli tomu relativně prodražují, protože jinde lze vydělat více. Ve chvíli, kdy inflace dosáhla hodnoty 14,2 procenta a je nejvýše za téměř 30 let, se z hotovosti stává luxus. Domácnosti by proto měly co nejvíce svých úspor přenést do produktů, kde se jim adekvátně úročí či jiným způsobem zhodnocují,“ vysvětluje Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE.
Západní Evropě se blížíme, stále však přicházíme o miliardy
Rozložení financí českých domácností sledují analytici Generali Investments v rámci Indexu finanční dospělosti. Ten ukazuje, jak složení portfolia Čechů zaostává za ideálním rozložením běžným v západní Evropě. Index v loňském roce výrazně vzrostl, ale odstup od optimální alokace stále dosahuje propastných 38 %. Před pěti lety rozdíl činil 42 %.
„Již několik let je patrná změna přístupu domácností k investování. Roste zájem o investování skrze investiční fondy i akcie. Hodnota těchto investic za poslední rok prudce vzrostla, čemuž napomohla i dobrá výkonnost finančních trhů. Do rozložení prostředků v uplynulých letech výrazně promluvila pandemie. Nejprve skokově narostly nejkonzervativnější formy úspor v čele s hotovostí, neboť v krizích lidé často nevěří ani bankám a raději mají peníze rovnou doma ve slamníku,“ komentuje Pohl.
„Dopad covidu na příjmy domácností se později ukázal být poměrně malý a zároveň domácnosti měly omezené možnosti, jak prostředky utratit. Na účtech se jim postupně začaly hromadit úspory, se kterými nepočítaly. Část těchto prostředků našla svoji cestu i do investic. Optimálnímu rozložení financí se přesto teprve blížíme a stále máme značné rezervy,“ dodává Pohl.
Celou tiskovou zprávu si můžete přečít zde.