Aktuality

Nicméně je více než zřejmé, že letošek bude ve znamení slabšího hospodářského růstu, než jaký se ještě nedávno rýsoval. Inflace naopak bude vyšší a u salda běžného účtu platební bilance nelze vyloučit propad do mírného schodku. Dobrou zprávou zůstává nízká nezaměstnanost: Česko je v tomto ohledu premiantem Evropské unie.

Uvedené ukazatele nejsou zmíněny náhodou: představují vrcholy tzv. magického čtyřúhelníku hospodářské politiky, jenž má prezentovat úspěšnost vývoje ekonomiky. Příslušným grafům se pro jejich tvar poeticky říká také „démanty“. V případě české ekonomiky nemá „její démant“ dokonalý tvar: celkový dojem snižují rostoucí cenové tlaky a zhoršení vnější rovnováhy. Částečně jsou na vině globální faktory: růst cen komodit a výpadky v zásobování průmyslu, a tím pádem i v exportech vedou jak k růstu cenové hladiny, tak ke zhoršování obchodního salda. Nerovnovážný vývoj je ale tažen též domácími faktory: fiskální politika je velmi uvolněná, zaměřená na podporu tuzemské poptávky a zhruba do letních měsíců toto konstatování platilo i o měnové politice.

Ony démanty musí sledovat nejen svou velikost, ale pokud možno také pravidelný tvar, aby bylo možné hovořit o úspěšném směřování. Vedle růstu úroků ČNB k normálnějším úrovním, k čemuž již z velké části došlo, je žádoucí i pozvolná konsolidace veřejných financí. Takový mix hospodářské politiky povede k nižší inflaci a podpoří též vnější rovnováhu. Vedle příznivých dopadů na střednědobý růstový potenciál české ekonomiky by takové „přebroušení“ otevřelo cestu k mírnému poklesu úrokových sazeb a souběžně k posílení kurzu koruny.