Aktuality

K letošnímu čtvrtému, předposlednímu výročí Generali Fondu silné koruny se koruna vůči euru obchodovala výrazně pod rozhodnou úrovní 25,325 CZK/EUR a stejně jako loni došlo k „zakliknutí“ 3% prémie.

V loňském roce ČNB reagovala měnovými intervencemi na posílení české koruny: poprvé v reakci na dění na Ukrajině a podruhé při jmenování nového guvernéra národní banky, čímž dopomohla k rychlému zklidnění situace.

Přestože ČNB v novém složení bankovní rady ukončila v červnu loňského roku politiku razantního zvyšování sazeb v boji proti prudce rostoucí inflaci, zatímco Evropská centrální banka tou dobou teprve započala svou dlouhou cestu růstu úrokových sazeb, s obecným poklesem globální rizikové averze se vydala česká koruna v létě 2022 vstříc silnějším hodnotám – snižování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem navzdory. V samotném závěru loňského roku koruna prolomila hranici 24 CZK/EUR a posilovala dál. V dubnu letošního roku se dokonce přiblížila hodnotě 23,20 CZK/EUR, a to po dlouhých téměř 15 letech. Na dohled svému historickému maximu 23 CZK/EUR z předvečera finanční krize v létě 2008. Pro úplnost jen připomínáme, že v letech 2020 a 2021 velice dobře našlápnutý vývoj zhatila pandemie koronaviru. V březnu 2020, v prostředí globálních panických výprodejů, koruna oslabila z úrovní pod 25 CZK/EUR o více než 10 % a v roce 2021 utekl 3% kupón těsně jen o několik haléřů.

Ve hře zůstává ještě poslední výročí Fondu, a to v červnu příštího roku. Česká národní banka v roce 2021 odstartovala jako jedna z prvních na světě cyklus zpřísňování měnové politiky a jako jedna z prvních jej také ukončila. Nyní již rok drží klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 7 % a monitoruje inflační tlaky. Přesto by úrokový diferenciál měl i nadále zůstat kladný ve prospěch české koruny a silnější kurz je rovněž jeden z důležitých nástrojů ČNB v boji proti inflaci. Vedle vloženého kapitálu ve výši 100 % Fond nyní zajišťuje rovněž 6% výnos ke dni splatnosti Fondu.

Celý komentář si můžete přečíst zde.