Používáme cookies, abychom Vám nabídli ten nejlepší uživatelský zážitek. Pokud budete pokračovat bez změny Vašeho nastavení, předpokládáme, že Vám nevadí přijímat veškeré cookies na stránce Generali Investments CEE. Samozřejmě, můžete si naše cookies kdykoliv zablokovat. Chcete vědět více o cookies?

Pokračovat

Aktuality

Investování do zlata

Česká mincovna prodala vloni investiční zlato za 350 milionů korun, tedy zhruba čtvrt tuny ryzího zlata. V meziročním srovnání jde o 15% nárůst. Dvě třetiny z prodaného objemu tvořily investiční svitky, zbylou třetinu investiční mince.

Na ČT 24 ve studiu s investičním doporučením byl hostem Michal Valentík, hlavní investiční stratég společnosti ČP INVEST.

Investiční zlato se většinou podle příruček aspoň kupuje v dobách určité nejistoty, jako taková pojistka před horšími dobami. Platí to i dnes, je ta situace takto vážná, že tomu odpovídají ty zvýšené prodeje?

Michal Valentík (MV): Určitě máte pravdu v tom, že zájem je v těžkých dobách o zlato, především o investiční zlato a příkladem může být finanční krize v roce 2008 a 2009, kdy zlato bylo jediné aktivum, které na trzích rostlo a také je příkladem dluhová krize z minulého roku, kdy všechny trhy na světě klesaly a zlato pouze rostlo.

Když se na to podíváme konkrétně, tak jsme slyšeli dvě třetiny prodané ve slitcích, jedna třetina v investičních mincích. Jaká jsou pro a proti, například daňová a další?

MV: Musíme se spíš dívat z pohledu investice. Tady se jedná o fyzické dodání zlata. Z pozice investice fyzické dodání zlata je vždycky dražší a nákladnější než investiční zlato, které není fyzicky dodáváno. Dražší znamená v tom, že investor musí nejdříve jít za obchodníkem, který si přikládá marži k tržní ceně zlata a dále, abyste uchoval tu hodnotu, tak buď to zlato musíte dát do sejfu anebo ho například uložit do banky, s čímž jsou spojeny náklady.

Je jedno, jestli si tedy kupuji slitky nebo zlaté mince, tam třeba DPH je stejná?

MV: Víceméně je to jedno.

Jaký je ten rozdíl právě proti tomu, když si koupím zlato takzvaně na papíře, když třeba zajdu k obchodníkovi s komoditami a dám tam příkaz, protože dneska se to zlato dá koupit i v relativně malých obchodech bez toho fyzického dodání. Jaký je rozdíl a jakou mám jistotu, jaké mám garance proti tomu, když mám cihličku hezky v sejfu zamčenou?

MV: Nejdřív výhoda v tom, že je to levnější, že de facto vy si nekupujete 10 gramů zlata a tím pádem de facto si kupujete malou část, která je dražší. Vy si prostě koupíte jen certifikát a zde záleží na bonitě toho prodávajícího a v tomto případě bych doporučil si koupit ETF, což je cenný papír, který se obchoduje na burzách, buď v Londýně nebo v Americe a zde máte velmi vysokou jistotu, že nebudete podveden.

Když se vrátíme k tomu fyzickému zlatu, tak slitek zůstane slitkem obrazně řečeno, ale ta mince by mohla mít ještě nějakou další, třeba numismatickou hodnotu, sběratelskou hodnotu. Funguje to tak, nebo spíš ve většině případů je zase pouze jakoby nositelem té váhy té hmotnosti toho zlata?

MV: Máte pravdu, může to mít přidanou hodnotu, ale primární investicí je zachování hodnoty a v tomto případě bych se spíše věnoval těm svitkům.

V numismatice, kterou znám, tam doporučují, pokud chtějí lidé investovat do toho fyzického zlata, kupovat třeba starší mince z období Rakousko-Uherska koruny anebo svatováclavské groše. Je to tak nějaké řešení nebo na to už bych měl mít přeci jen speciálnější znalosti?

MV: Spíše byste měl mít speciální znalosti, protože kdo z nás zná tak důkladně dějiny a vývoj dražby mincí. Spíše bych se opravu věnoval tomu investičnímu zlatu ve fyzické podobě v mincích anebo ve slitcích nejlépe tu cihličku anebo potom přes podílové fondy anebo jak už jsem zmínil ty ETF.

Jak je to se zpětným odkupem, protože to je ta věc, kvůli které si tu investici vlastně pořizuji, abych měl v horších dobách něco, co mohu poměrně rychle obrátit zase na trhu, jenže vy jste říkal, že v některé marži zaplatím obchodníkovi už při tom nákupu a i ten zpětný odkup pravděpodobně mě bude něco stát.

MV: Přesně tak, musíme se na to podívat tím, že když jdeme za malým obchodníkem do kamenného obchodu, tak ta investice nebo ten cenový pohyb směrem nahoru se vůbec nemusí promítnout v té odkupní ceně, a proto bych zde opravdu doporučil všem investorům a všem, kteří si chtějí koupit zlato, spíše aby šli do té nefyzického dodání zlata, protože zde máte jistotu toho odkupu i té nižší ceny na trhu, respektive ceny, která se bude blížit k tržní ceně zlata.

Přesto když už investuji do fyzického zlata jako to udělalo vloni poměrně hodně lidí v České republice, dá se říci, o kolik zlato by mělo posílit jeho burzovní cena, abych věděl, že už jsem nad těmito náklady a ještě případně samozřejmě shrábnu nějaký zisk?

MV: Zde záleží, jakou investor podepsal smlouvu, jaká bude výkupní cena, jestli je garantovaná cena anebo jestli se bude lišit 5 % od tržní ceny a to záleží na vývoji tržního kurzu a v tomto případě bych spíše doporučil klientům a investorům, aby drželi zlato spíše v delším horizontu, protože se jedná o komoditu a z krátkodobého hlediska může být cena velmi volatilní a i relativně z krátkodobého hlediska je riziko velmi vysoké.

K tomu směřuje i moje poslední otázka, odpoledne 1657 dolarů za unci na newyorské burze. Jak to bude dál? Já znám skupinu ekonomů, kteří říkají, může být brzo přes 2 tisíce dolarů a zase říkají ostatní, že může spadnout na 1200.

MV: To jsou dva věčné tábory, jestli zlato poroste anebo bude klesat. Já se spíše přikláním k tomu, že zlato by mělo růst, protože má fundamentální základ. Když se podíváme na centrální americkou banku, tak ta za posledních pět let dodala do systému každým rokem 500 miliard amerických dolarů. A od roku 2013 toto tempo nafukování bilance FED zvýšila dvojnásobně. Tím pádem by cena zlata měla růst. Ale na druhé straně bude muset exitovat, tím pádem bude muset zvyšovat úrokové sazby a to je nepříznivé pro zlato.