Naše webové stránky používají tzv. cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Některé jsou nezbytné pro základní funkčnost stránek a správný chod obsahu třetích stran (např. přehrávání videí YouTube), jiné volitelné v nastavení. Při použití cookies dodržujeme pravidla ochrany soukromí. Samozřejmě svou volbu můžete kdykoli změnit. Více informací najdete na této stránce.
Nezbytné soubory cookie pomáhají, aby byly webové stránky použitelné tím, že umožňují základní funkce, jako je navigace na stránce a přístup k zabezpečeným oblastem webové stránky. Bez těchto souborů cookie nemůže web správně fungovat.
Meziroční inflace vzrostla v dubnu více, než se čekalo a na úrovni 2,9 % se dostala nejvýše od počátku letošního roku.
Finanční trh očekával pro duben nárůst meziroční inflace z březnových 2,0 % na 2,4 %, ČNB očekávala meziroční inflaci na úrovni 2,5 %.
K růstu celkové meziroční inflace přispěly především ceny potravin, alkoholických nápojů a tabáku, viditelně se zrychlil meziroční růst cen pohonných hmot.
Březnová data hlásí velmi silný meziroční růst maloobchodních tržeb tempem 6,1 %, což představuje nejsilnější meziroční růst od ledna 2022.
Finanční trh očekával meziroční růst tržeb na úrovni 2,8 % a skutečný výsledek překonal očekávání nejen díky samotnému silnému březnu, ale též v důsledku pozitivní revize růstu maloobchodních tržeb za letošní únor.
Sezónně očištěná data hlásí pro letošní březen meziměsíční nárůst tržeb 1,3 % a celkově se potvrzuje, že kombinace nízké inflace a stále solidního růstu mezd podporuje spotřebu domácností v české ekonomice.
Březnová data o výkonu tuzemské průmyslové výroby přinesla zklamání v podobě poklesu o 2,7 % meziročně a 1,6 % meziměsíčně.
Jak upozornil ČSÚ ve svém komentáři, letos v březnu vykázala kvůli vysoké srovnávací základně meziroční pokles výroba motorových vozidel a pokračoval pokles ve výrobě strojů a zařízení.
Slabší meziroční růst než v únoru hlásí nové zakázky.
ČNB na tiskové konferenci po dnešním zasedání vyslala do trhu poměrně jestřábí vzkaz: úrokové sazby budou klesat pozvolněji, než předpokládal hlavní scénář předchozí prognózy z počátku letošního února.
Navíc bankovní rada vnímá rizika čerstvě zveřejněné čtvrtletní prognózy coby i nadále mírně proinflační.
Bankovní rada na svém květnovém zasedání opět snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 5,25 %.
Šlo o stejný rozsah snížení úroků jako na letošních předchozích zasedání bankovní rady v únoru a březnu, a finanční trh snížení sazeb ČNB o půl procentního bodu očekával.
Inflace v únoru i březnu dosáhla úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB a pohybuje se tak pod únorovou prognózou centrální banky.
Česká ekonomika dle předběžných údajů vykázala v letošním prvním čtvrtletí růst HDP 0,5 % v mezikvartálním vyjádření a růst 0,4 % meziročně.
Vykázaný mezikvartální růst HDP mírně překonal očekávání finančního trhu a jde o lepší výsledek, než jaký čekala ČNB ve své únorové prognóze, kdy pro letošní první čtvrtletí předpokládala mezikvartální růst HDP 0,2 %.
Dubnový průzkum spotřebitelské a podnikatelské důvěry je celkově ve znamení dobré nálady v české ekonomice.
Výrazně se zlepšila nálada mezi spotřebiteli, mezi nimiž klesá pesimismus ohledně výhledu celkové ekonomické situace v České republice.
Ceny průmyslových výrobců v březnu meziročně stagnovaly, když trh očekával meziroční růst 0,3 %.
Ceny zemědělských výrobců dále zbrzdily svůj meziroční pokles, což ale nebylo překvapivé.
Za letošní první čtvrtletí vykázaly ceny v průmyslu o něco výraznější pokles, než předpokládala ČNB, zatímco meziroční propad cen v zemědělství byl v porovnání s prognózou centrální banky o něco mírnější.
Meziroční inflace zůstala v březnu beze změny přesně na úrovni dvouprocentního inflačního cíle: v souladu s očekáváním finančního trhu.
Na úrovni 2,0 % je meziroční inflace pod předpokladem ČNB, neboť centrální banka ve své prognóze zveřejněné počátkem února čekala březnovou inflaci na úrovni 2,9 %.
Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v březnu klesla ze 4,0 % na 3,9 %, v souladu s očekáváním trhu.
Meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti je pro začátek jara typický s tím, jak se rozjíždějí sezónní práce například ve stavebnictví či v zemědělství.
Tuzemský průmysl se v únoru vrátil k růstu jak v meziročním, tak v meziměsíčním vyjádření, přičemž tahounem růstu byla výroba motorových vozidel.
Sympatický je meziroční růst nových zakázek, jenž se v únoru vyšplhal na 8,8 %, což představuje nejsilnější růst od prosince 2022.
S tím, jak přicházejí opatrné známky pozvolného zlepšování situace v německém průmyslu, tak by aktivita v tuzemském průmyslu mohla dále růst, nelze ale vyloučit výraznější výkyvy mezi jednotlivými měsíci.
Březnový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl přinesl pozitivní překvapení, když se celkový PMI indikátor vyšplhal na nejvyšší úroveň od srpna 2022.
Na úrovni 46,2 bodů ovšem PMI indikátor i nadále setrvává pod kritickou úrovní padesáti bodů, a tedy v oblasti, jež signalizuje pokračující pokles aktivity v tomto sektoru české ekonomiky.
Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí lepší než původně reportované výsledky HDP.
Dle zpřesněných dat HDP v loňském závěrečném čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,4 % a meziročně si připsal 0,2 %, když předchozí údaje uváděly mezikvartální růst HDP 0,2 % a meziroční pokles 0,2 %.
Důvěra v české ekonomice v březnu vzrostla a dostala se na nejsilnější úroveň od loňského května.
Důvěra se zlepšila jak mezi spotřebiteli, tak ve většině sektorů na straně podnikatelů: jedinou výjimkou bylo stavebnictví, kde důvěra klesla na tříměsíční minimum.
Velmi dobrou zprávou, plynoucí z březnového průzkumu, je další pokles cenových očekávaní v české ekonomice, jenž byl patrný mezi spotřebiteli a napříč většinou sektorů v rámci průzkumu mezi podnikateli
Bankovní rada na svém březnovém zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 5,75 %.
Šlo o stejný rozsah snížení úroků jako na předchozím zasedání bankovní rady na počátku února a na finančním trhu očekávání snížení sazby o půl procentního bodu drtivě převažovalo.
Inflace v české ekonomice klesá rychleji, než se čekalo, když již v únoru dosáhla úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
Samotný vývoj inflace nabízí argumenty i pro výraznější snížení sazeb než o půl procentního bodu v jednom kroku, k určité zdrženlivosti v tomto ohledu naopak vybízí oslabení koruny, pozorované po únorovém snížení úroků.
Únor hlásí zmírnění meziročního poklesu výrobních cen v tuzemském průmyslu i zemědělství.
V průmyslu se meziroční pokles výrobních cen v únoru zmírnil z 1,8 % na 0,9 %, zatímco trh očekával pokles o 1,3 %.
Zemědělství hlásí zmírnění meziročního propadu výrobních cen, z 19,8 % na 18,7 %.
Zmírnění tempa meziročního poklesu výrobních cen není překvapením.
Tuzemský průmysl hlásí slabší vykročení do letošního roku, než jaké se očekávalo.
V meziročním vyjádření průmyslová výroba stagnovala, když analytické průzkumy očekávaly meziroční růst 2,0 %.
V meziměsíčním vyjádření výroba v lednu klesla o 2,3 % a k poklesu se vrátily také nové průmyslové zakázky.
Situace v tuzemském průmyslu zatím zůstává vratká, což naznačují také průzkumy důvěry, jež provádí Český statistický úřad, anebo průzkumy PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu.
Průměrná nominální mzda v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostla meziročně o 6,3 %, což byl nejslabší meziroční nárůst nominální mzdy od třetího čtvrtletí 2022.
Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, v loňském závěrečném čtvrtletí meziročně klesla o 1,2 %.
Mzdový růst vykázaný za loňské závěrečné čtvrtletí byl velmi blízko očekávání jak z pohledu finančního trhu, tak z pohledu prognózy ČNB.
Zároveň lze očekávat, že počínaje letošním prvním čtvrtletím začne reálná mzda růst.
Detailní a zpřesněná statistika o výkonu české ekonomiky potvrzuje, že HDP v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl mezikvartálně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %.
Mezikvartální růst HDP byl v závěru roku 2023 tažen zahraničním obchodem, investičními výdaji a spotřebou domácností.
Za celý rok 2023 byl potvrzen pokles HDP v rozsahu 0,4 %.
Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zahájily letošní rok meziročním poklesem, jenž v lednu činil 1,8 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
Šlo o první meziroční pokles výrobních cen v průmyslu od listopadu 2020, přičemž k tomuto vývoji přispěl meziroční pokles cen jak ve zpracovatelském průmyslu, tak v těžbě a dobývání a u výroby elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu.
Meziroční inflace klesla v lednu výrazněji, než se čekalo: na úrovni 2,3 % je již na dohled dvouprocentního inflačního cíle.
K tomu, že meziroční inflace v lednu klesla z prosincových 6,9 % na úroveň 2,3 %, přispěl zejména vývoj cen energií pro domácnosti a ceny potravin, zpomalení meziročního cenového růstu bylo ale patrné i u řady dalších položek spotřebního koše.
Inflace může dosáhnout úroveň dvouprocentního inflačního cíle již v průběhu letošního druhého čtvrtletí a následně může pod dvouprocentní úroveň dokonce klesnout.
Výrazný pokles inflace je dobrou zprávou pro tuzemské domácnosti, neboť kombinace nízké inflace a relativně solidního růstu průměrné nominální mzdy povede k růstu reálných příjmů, což by letos mělo vést k růstu spotřeby domácností v české ekonomice.
Zároveň data o lednové inflaci potvrzují prostor pro další snižování úrokových sazeb ČNB, na což ovšem hned po zveřejnění dat o inflaci reagovala koruna oslabením, až do oblasti 25,50 za euro.
ČNB na tiskové konferenci po dnešním zasedání vyslala do trhu vzkaz, že úrokové sazby budou dále klesat a z vyznění nové prognózy lze očekávat, že bankovní rada může i na dalších zasedáních snižovat úroky o půl procentního bodu v jednom kroku, přičemž ve hře může být i výraznější snížení sazeb.
Bankovní rada na svém prvním letošním měnovém zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 6,25 %.
Finanční trh byl rozdělen v názoru, jak výrazně ČNB na únorovém zasedání úroky sníží: převažovaly sázky na snížení úroků o čtvrt procentního bodu, nezanedbatelná skupina analytiků ale čekala snížení o půl procentního bodu.
Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v lednu vzrostla z 3,7 % na 4,0 % a mírně tak překonala očekávání trhu.
Meziměsíční nárůst míry nezaměstnanosti je pro začátek kalendářního roku typický.
V meziročním vyjádření míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu, což byl první meziroční nárůst míry nezaměstnanosti od loňského září,
Míra nezaměstnanosti se v lednu vyšplhala na nejvyšší úroveň od dubna 2021, letošní leden či únor by však měly představovat lokální maximum a v dalších měsících by míra nezaměstnanosti v české ekonomice měla klesnout.
Prosincová data, mapující situaci v tuzemském maloobchodě, opět příjemně překvapila: meziroční růst tržeb na úrovni 1,6 % je lepší výsledek, než trhem očekávaných 0,7 %.
Sezónně očištěná data hlásí pro prosinec třetí meziměsíční nárůst maloobchodních tržeb v řadě: jinými slovy, meziroční růst maloobchodních tržeb byl vykázán ve všech třech měsících loňského závěrečného čtvrtletí.
Za celé závěrečné čtvrtletí loňského roku vykázaly meziroční tržby mírný meziroční růst, o 0,1 %, což byl první meziroční růst za kalendářní čtvrtletí jako celek od prvního čtvrtletí 2022.
Máte dotaz, připomínku, potřebujete poradit? Ptejte se. Jsme tu pro vás.
Přesměrování z webu cpinvestice.cz
Rádi bychom Vás informovali, že od 1. 7. 2020 naleznete všechny informace, které byly doposud uvedeny pod odkazem https://www.cpinvestice.cz/, na webových stránkách https://www.generali-investments.cz/.
