Aktuality

Ruská ekonomika patří mezi hlavní oběti válečného konfliktu vyvolaného prezidentem Vladimirem Putinem.

První data to již začínají potvrzovat. Indexy sentimentu ve službách i v průmyslu se propadly na nejnižší úroveň od nástupu covidu a inflace vyletěla na 17 procent. A to je teprve začátek. Až dubnová data ukážou plný dopad posledních sankcí a dobrovolného omezení aktivity ze strany západních firem, díky nimž Rusko čelí kombinaci poklesu zahraniční poptávky a narušení aktivity ve většině odvětví ekonomiky.

Pokračující vývoz plynu a ropy do Evropy zatím zabránil vyslovené katastrofě. Kreml má stále dost peněz na financování výdajů a Čína či Indie mohou západní země částečně nahradit. Přesto nečeká ruskou ekonomiku nic menšího než propad minimálně o 10 procent doprovázený vysokou inflací dosahující 25 procent. Životní úroveň a kvalita života Rusů se prudce sníží. Budou si muset odepřít řadu požitků, na které si za posledních dvacet let zvykli, počínaje Netflixem přes telefony Apple, nábytek z Ikey a konče zahraniční dovolenou.

Rusko nemůže doufat ani v tradiční „rychlé“ oživení ze současné recese. Západní sankce zůstanou v dohledné době v platnosti a do uzavření příměří hrozí jejich další zpřísnění. Postupně se budou snižovat exporty na klíčové evropské trhy, které kvůli chybějící infrastruktuře nebude možné plně nahradit dodávkami do Číny a dalších asijských zemí. Rusko se navíc bude muset na těchto „nových“ trzích smířit s nižšími cenami, než dostává od svých západních zákazníků.

Aktuální krize omezí i střednědobý potenciál ruské ekonomiky. Země nebude schopná modernizovat své zastaralé a na komoditách závislé hospodářství a v následujících letech ji opustí další statisíce, ne-li jednotky milionů vzdělaných, liberálně smýšlejících Rusů, kteří nebudou ochotni žít v uzavřeném režimu Vladimira Putina. Ten bude v lepším případě připomínat autoritativní země Střední Asie, v horším případě větší a nebezpečnější Severní Koreu.

Celý komentář si můžete přečíst zde.