Aktuality
Generali Fond konzervativní – komentář k aktuálnímu vývoji
V letošním roce se z pohledu vývoje Generali Fondu konzervativního (dále jen Fond) jako zcela zásadní ukázala mimořádně vysoká inflace.
Dramatický růst cen, který je v současné době celosvětovým problémem, se samozřejmě nevyhnul ani české ekonomice.
Hlavní důvody tohoto vývoje můžeme shrnout jako kombinaci následujících faktorů:
• postpandemické oživení (rušení restrikcí, odložená spotřeba),
• narušení dodavatelských řetězců (nedostatek čipů, plastů, kovů),
• vysoké ceny komodit (od začátku roku ropa +75 %, plyn +370 %),
• vysoké ceny energií (od začátku roku elektrická energie +150 %),
• přehřátý trh práce (ČR má s pouhými 3,5 % nejnižší nezaměstnanost v EU),
• uvolněná fiskální politika (deficit státního rozpočtu 500 mld. Kč na rok 2021).
Vysoká inflace přitom nutí Českou národní banku zpřísňovat měnovou politiku, což mimo jiné znamená i růst výnosů vládních dluhopisů. Dochází tak k poklesu jejich ceny, a tedy i hodnoty portfolia Fondu. Tento trend, který jsme mohli sledovat v podstatě od začátku roku, ještě akceleroval v posledních týdnech. Tehdy začaly z České národní banky přicházet signály o razantnějším zvyšování sazeb. Na trhu tak vzrostlo očekávání, že ČNB v září zvedne sazby ne o původně signalizovaného čtvrt procenta, ale rovnou o půl procenta. Bankovní rada na tomto klíčovém zasedání pak překvapila celý trh a úrokovou sazbu zdvihla rovnou o plných 75 bp na 1,50 %. Jestliže zářijové zvýšení sazby ČNB bylo vnímáno trhem jako překvapení, tak listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit repo sazbu o dalších 1,25 % nemůžeme hodnotit jinak než jako šok. Základní sazba se tímto zvýšením dostala na úroveň 2,75 % a o polovinu procenta tak překonala maximum z února 2020, kdy bankovní rada naposledy zvýšila úroky před nástupem pandemie (tehdy byly sazby ČNB na úrovni 2,25 %).
Šlo o nejvýraznější jednorázový růst úroků ČNB od roku 1997. Hlavním důvodem tohoto kroku, jak již bylo výše zmíněno, je zejména strach centrální banky z rychle rostoucí inflace a dodatečných nákladů, které by v budoucnu musela ČNB vynaložit v okamžiku, kdy by trh nabyl přesvědčení, že se inflační tlaky vymkly kontrole. Tyto obavy se potvrzují i v těchto týdnech, kdy se spotřebitelské ceny dostaly na 4,9 %, tedy daleko od cíle centrální banky (inflační cíl ČNB jsou 2 %) a inflace tak byla nejvyšší od října 2008. Růst cen navíc podle očekávání bude pokračovat také ve zbytku roku. Na jeho konci by tak měla inflace přesáhnout 5 % s rizikem, že růst spotřebitelských cen může pokořit i hranici šest procent. To znamená, že zpřísňování měnové politiky bude pokračovat nejen ve zbytku letošního roku, ale další růst sazeb uvidíme i v začátku příštího roku.
Celý komentář Martina Pecky, portfolio manažera Generali Investments CEE, najdete zde.